1. ročníku literární soutěže Křesadlo, kterou pořádá organizace Kulturní zařízení Kadaň, se zúčastnilo 66 autorů, z toho 34 v kategorii poezie a 32 v kategorii próza. Devítičlenná porota měla ve svém čele renomovaného spisovatele Viktora Šlajchrta. Z došlých autorských příspěvků vybrala deset děl do užšího kola, z toho 3 prozaická a 7 básnických. Nejlepší básnické výkony měly v tomto výběru vyšší úroveň než výkony prozaické. Porota se nakonec rozhodla udělit 8 čestných uznání a 1. a 2. místo v kategorii poezie. Absolutní vítězkou literární soutěžě Křesadlo za rok 2009 se stala Michaela Keroušová z Prahy. Její básně vynikají dynamickou obrazností, expresivní senzitivností, širokým rejstříkem emocí a bohatě probarveným výrazem vnější i vnitřní reality v globálním měřítku. Na 2. místě skončil Martin Poch rovněž z Prahy, který zaslal do souteže básnické cykly s krajovými a krajinnými motivy: Ohře, Doupovské hory, Středohoří a Sudety. Čestné uznání za poezii získali dále Jana Orlová, Jana Podhorská, Jarmila Čermáková, Jan Fuchs a Jana Stehlíková. Čestné uznání za prózu získali Miroslav Čapek, Veronika Talpová a Jiřina Róblová. Vyhlášení výsledků a předání cen proběhlo v rámci oslav 20. výročí svobody v sále kulturního domu Střelnice v Kadani dne 17. listopadu 2009.
bebíčka
i. trčím v ulici slepé jak patrona
svítící rumbakoule na dlouhých
sloupech se kývou až hmyz chrastí
jak zamyšlené zvíře sama korzuju
tleskám z kanálu zní vytrvale
zvonkohra vracím se klečím
naslouchám po úvaze spouštím
v naději skrz mříž svou snídani
ii.
domy v té ulici jsou stále dokořán
už dávno vychladlé někdy se jimi
procházím nejsem pak sama
stařena na schodech bez zábradlí
mi vykládá -v rádiu dnes jenom
počítali zlatíčko 3891 až 4112
jsem promeškala doufám ale že
to budou brzy opakovat- říká kývu
a rozbolavělá hledám prázdnou postel
v pokoji s otevřeným nebem
zas s tebou mluvím ze spaní
mrholí a moje vlasy se probouzí
v podobě ptáků ukotvení prahnou
po větrných vírech přešlapují
v syrovém těstě polštáře
strašidelné věci se v té noci rozpadávají
na slabiky a stávají se tak snesitelnějšími
zatímco venku na ulici projíždí
jedna manipulační jízda za druhou
iii.
jak sklíčené zvíře korzuju
u dalšího kanálu v řadě sedí
zasmušilý rybář a pojídá rozmáčený
loupák nejsem přece sama
proto napjatě očísluju všechny žvejkačky
na chodníku aby je pak rybářova dcera
mohla spojit v souhvězdí
a přečíst mi budoucnost
iv.
-stejnak ví houby o věštění- říkám pak
stařeně přesto polekaná rukama
oloupanýma neklidně ohledávám tělo
až na chodidlech nacházím
rozjitřené rány vyryté iniciály
-podepsal si tě jako hračku- lituje stařena
-ukaž miláčku bude dobře pofoukám
ti ty tvoje bebíčka už dnes-
Viktor Šlajchrt (1952), esejista a publicista – předseda poroty
Jan Sojka (1973), básník a prozaik (román Rok bez února – Paseka 2008)
Karel Rada (1964), prozaik a filmař (román Oblomovka – Votobia 2005)
Martin Šíl (1972), básník a textař
Marcela Gunázerová (1970), básnířka a výtvarnice
Lucie Sichingerová(1974), básnířka a rozhlasová redaktorka
Jan Losenický (1974), básník a překladatel
Tereza Gvoždiaková (1986), bohemistka
Jana Jaroslava Stupková (1983), kulturní historička a češtinářka